Únava
Únava
Únava je komplex dějů, který se v praxi objevuje nejvýrazněji poklesem výkonu. Termín únava je používán v mnoha významech, jednak jako subjektivní pocit či zkušenost, nebo jako objektivní změny, které pozorujeme během dané činnosti nebo po jejím skončení. Únavu lze rozdělit také na patologickou a fyziologickou, dále ji lze členit na fyzickou a dále únavu celkovou a místní nebo podle rychlosti vzniku, kdy rozeznáváme akutní a chronickou. Mezi základní metabolické příčiny únavy patří nejčastěji kritický pokles energetických rezerv, nebo nahromadění kyselých metabolitů. Tyto děje vyvolávají změny fyzikálně chemické povahy. Fyzikálně chemické změny mají za následek poruchy funkce regulačních tělesných soustav tj. soustavy látkové (endokrinní a imunitní) a nervové. Zvýšené vyplavování katabolických hormonů není kompenzováno vylučováním hormonů anabolických, čímž dochází k rychlému poklesu energetického potenciálu organismu. Klesá i tvorba protilátek.
Projevy únavy
Hlavní projevy únavy dělíme na subjektivní a objektivní. Mezi objektivní řadíme zejména pokles výkonu, narušení koordinace, reakce, či dokonce se může objevit výskyt bílkovin v moči. Subjektivní projevy únavy jsou pestré, řadíme mezi ně například nechuť pokračovat, nouze o dech, slabost, bolesti ve svalech, píchání v boku, zhoršené vnímání. Příznaky fyziologické akutní únavy odezní zhruba do hodiny. Na vzniku akutní únavy se podílí řada faktorů. Hlavními příčiny jsou například nevhodná anatomická dispozice zatěžované končetiny, nepříznivý poměr mezi charakterem práce a typem svalových vláken zapojených svalových skupin, narůstající věk, skryté onemocnění, nadměrná motivace či extrémní klimatické podmínky. Přetížení je méně závažný stav. Schvácení již bezprostředně ohrožuje život jedince. Tento typ únavy poznáme tak, že hráč po zátěži zkolabuje, je bledý, dušný, má špatně hmatný tep, někdy zvrací, krvácí z nosu a objevují se u něj známky oběhového šoku. Jde vždy o závažné ohrožení zdraví s nutným okamžitým ukončením zátěže, podáním tekutin a v případě schvácení se zajištěním dýchání a oběhu a okamžitým transportem do zdravotnického pracoviště. Naopak chronická patologická únava je poměrně častá v běžném životě i v pohybových aktivitách. Je důsledkem dlouhodobého nepoměru mezi zatížením a pracovní kapacitou organismu. Lehčí stupeň této únavy se projevuje snížením výkonnosti sportovce, snížením obranyschopnosti organismu, poruchami trávení, nechutenstvím, poruchami spánku apod. Těžší stupeň nazýváme přetrénování.
