Starší školní věk
Starší školní věk je období přechodu od dětství k dospělosti. V tomto období probíhají značné psychologické, biologické a sociální změny. Vysoké tempo těchto změn i jejich výrazně individuální průběh je způsoben činností endokrinních žláz a rozdílností v produkci jejich hormonů. Jedná se o období velmi nerovnoměrného vývoje, jak tělesného, tak i psychického a sociálního.
Tento věk je členěn do dvou fází. První fáze je mezi desátým až dvanáctým rokem života, kdy dítě nastupuje do puberty a probíhá ještě poměrně snadně proces učení. Mezi dvanáctým až patnáctým rokem dochází k výraznému omezení učení, kdy se zhoršuje jeho kvalita. Tělesná výkonnost ještě nedosáhla zdaleka svého maxima, avšak na velice dobré úrovni je jich schopnost přizpůsobování, která dává značné předpoklady pro trénink. Vývoj růstu zde pokračuje, spěje pomalu ke konci, ale zcela ukončen zde není. Jedná se především o osifikaci kostí, která je nadále limitujícím činitelem ve výkonnosti jedince. Proces osifikace přirozeně ovlivňuje vhodně doplněná systematická pohybová aktivita.
Mezi desátým a jedenáctým rokem dochází ke zvýšení efektivity tréninkového úsilí vlivem zdokonalení nervové regulace svalových činností. Věkové rozpětí mezi osmým až dvanáctým rokem sice nazýváme jako „zlatý věk motoriky“, ale plná motorická kontrola je dobudována až mezi jedenáctým a dvanáctým rokem. Pro konečnou fázi tohoto období je charakteristický rychlý, často až prudký růst svalstva. Proto narůstá význam správné výživy, pitného režimu a regenerace.
Psychický vývoj
Období puberty je klíčové v oblasti vývoje psychiky. Narůstá zde hormonální aktivita, která ovlivňuje vztahy a projevy dětí k sobě samým, k druhému pohlaví a také to, že dítě na své okolí může působit negativně. Rozšiřují se rozumové obzory, kde se již objevují znaky abstraktního chápání. Děti již mají vysoký předpoklad k vyvíjení dušení aktivity, vydrží se delší dobu soustředit. V tomto období se proto zvyšuje rychlost učení a snižuje se počet opakování. Dochází kde k významnému citovému prohloubení, které poznamenává nevyrovnanost. Typickou vlastností bývá náladovost. Další typické vlastnosti toho období jsou vychloubání, siláctví a hrubost, kterou zastírají city.