Zatížení a energetické krytí v kopané
Zatížení v kopané
Fotbal je sportem, který se skládá z velmi různorodých pohybových aktivit. Převažuje v něm střídání vysoce intenzivních sprinterských úseků s momenty v nízké intenzitě, které vyplňuje chůze nebo poklusávání. Pomocí podrobných studií můžeme zjistit, že nejlepší fotbalisté během utkání naběhají průměrně kolem 9-11 km. 25-27 % z celkové uběhnuté vzdálenosti připadá na chůzi, na lehký běh připadá 37-45 %, 6-8 % na pohyb pozpátku, 6-11 % na rychlý běh nebo sprint a zbylých 20 % přísluší pohybu během herních akcí. Úseky, které hráči překonávají sprintem, se pohybují v rozmezí 15 až 30 metrů. Za celý zápas to činí přibližně 0,8-1 km a opakují se každých cca 90 sekund.
Energetické krytí pohybové činnosti
Z biochemických a fyziologických poznatků vyplývá, že zdroje energie, jejich průběžná resyntéza a způsob uvolňování se odlišuji podle stupně úsilí při cvičení. Dále energetické krytí dělíme do tří zón, na anaerobní alaktátovou zónu aerobní laktátovou zónu a aerobní oxidativní zónu. Anaerobní alaktátová zóna je označována také jako adenosintrifosfát /ATP/ a kreatinfosfát /CP/ zóna a to podle látek, které tyto pohybové činnosti zajišťují. Podkladem pro pohyb jsou zde rychlá glykotická vlákna, které mají intenzivní svalové stahy, ale podléhají rychle únavě. Uvolnění energie probíhá velmi rychle a to do 10-25 sekund bez vstupu kyseliny mléčné. Obnova ATP-CP se předpokládá do 2-3 minut.
Anaerobní laktátová zóna je takto značena podle kyseliny mléčné a jejich solí, které se do krve vyplavují. Je označována jako lactic-acid /LA/.Tento systém přebírá úlohu hlavního energetického krytí po delší dobu než ATP-CP systému činností konané téměř maximální intenzitou. Jakmile se kyselina mléčná hromadit ve svalech, má to za následek pokles intenzity pohybové činnosti, narušením její koordinace, schopnost optimálně reagovat na danou situaci, prodloužením doby reakce, tuhnutím svalů, růstem chyb. Použitelnost toho systému se odhaduje po dobu kolem 1-2 min.
Aerobní oxidativní zóna funguje za pomocí štěpení cukrů, tuků a bílkovin za přítomnosti kyslíku /O2/. Výsledným produktem těchto chemických reakcí jsou voda a oxid uhličitý. Pokud je činnost delší než 2 minuty, tak se tento O2 systém stává hlavní dodavatel energie. Tento systém pracuje velmi ekonomicky a je schopen poskytnout poměrně velké množství energie v daném čase. Pokud je intenzita činnosti nižší, může daná činnost probíhat i desítky minut, či několik hodin.
Tabulka funkční a metagolistické charakteristiky (Havlíčková, 1991)