Schultzův autogenní trénink
Autogenní trénink /dále již AT/ je metoda psychoterapeutického charakteru, která spadá do oblasti metod relaxačně koncentračních. Jako léčebnou a sebezdokonalující metodu ji jako první publikoval německý lékař a neurolog prof. dr. Iohannes Heinrich Schultz. Poté se autogenní trénink rozšířil po celém světě. Autogenní trénink je jedna z hlavních relaxačních metod, které patří do rozsáhlé oblasti psychoterapie. Sportovec navozuje vědomě klidový stav, při kterém se soustředí na vlastní slovní signály, kterým podléhá. Základní polohy jsou vleže, v sed a vsedě s oporou zad a hlavy. Pokud není schopen jednotlivec se plně soustředit se zavřenýma očima, doporučuje se upřít pohled na nehybný předmět. Tato metoda je v regeneraci sportovců velmi úspěšná. Zvyšuje schopnost soustředění, které se projeví v tělesné i psychické výkonnosti.
Způsob provedení AT
Pocit tíhy
Začínáme vyvoláváním pocitu tíhy v dominantní ruce formulovanou frází „pravá ruka je těžká“. Následně po zvládnutí přidáváme formulky „obě ruce jsou těžké“, následně „moje nohy jsou těžké“ a později „moje tělo je těžké“. Ke zvládnutí bývá u většiny lidí zapotřebí zhruba 14 dnů.
Pocit tepla
Cvičení probíhá obdobným způsobem. Po úvodní relaxaci následuje soustředění na myšlenku „moje pravá ruka je teplá“. V duchu opakujeme, později se snažíme představit si teplo, jak proudí od ramene směrem dolů. Opět po zvládnutí nácviku pocitu tepla v jedné končetině následují stejné formulky jako u nácviku pocitu tíhy. Tyto představy napomáhají relaxaci cév – jejich rozšířením, kdy se zvětší prokrvení dané oblasti. Nácvik trvá přibližně 14 dní.
Klidný dech
Po navození předešlých dvou relaxací se soustředíme na myšlenku „dech je zcela klidný“. Účelem je naučit se pozorovat svůj dech a přitom ho neovlivňovat vůlí, v čem je daný cvik velmi obtížný. Cvičení můžeme považovat za zvládnuté, pokud dokážeme vnímat rytmičnost dechu, pravidelnost a automatičnost, aniž bychom do jeho průběhu vědoma zasahovali.
Toto cvičení slouží k naučení vnímání vlastního klidného tepu srdce. Na počátku přiložíme pravou ruku na srdeční krajinu. Jakmile nahmatáme tep, vyvíjíme myšlenku „srdce tluče klidně a silně“. Poté opakujeme bez přiložené ruky
Teplo v břiše
Cílem je uvolnění a harminozace orgánů v dutině břišní. Snažíme se vyvíjet myšlenku „nitro je teplé“, či „střed těla je hřejivě teplý“.
Chlad na čele
Poslední cvičení se zaměřuje na koncentraci v oblasti čela s formulkou „čelo je příjemně chladné“. Cvičenec si uvědomuje kontrast chladného čela, oproti prohřátému tělu.